Brnkání všechny smutky zahání

Pokud chcete trochu vylepšit svúj styl hry na ukulele a obyčejné přejíždění přes struny nahoru a dolu už vám přijde nudné, zkuste se podívat na následující Mattova videa. Doprovod na ukulele dostane v písničkách úplně nový rozměr…

Cały Poznań Ukulele

Pokud si chcete promrskat nějaká polská slovíčka, jistě si nenechte ujít druhý ročník ukulele festivalu v Poznani, který se koná 1.-3.6. Naši přátelé z PPNOU a další se jistě postarají o dobrou zábavu.

https://www.facebook.com/CalyPoznanUkulele/

 

Ochechule s ukulele

Nakladatelství Meander vydává knížku humorných básniček od Daniely Fischerové, s ilustracemi od Jakuba Kouřila.   Věděli jste,  že zdivočelí hlemýždi koušou lidi do hýždí ? Inu uvidíme, zda to má opravdu něco společného s ukulele 🙂

Jak nahrávat ukulele

Pokud jste se rozhodli zvěčnit zvuk svého (nebo spíš svých) ukulele co nejvěrněji, třeba uvítáte Mattovy rady. Já pořád cpal mikrofon k otvoru a divil jsem se, že to není ono. 🙂

Jak na uke akordy 6 – Mimotonální dominanty

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

Mimotonální dominanty

Už jsme probrali všechny hlavní i vedlejší akordy, ale jistě zjišťujete, že v písničkách se občas vyskytují i akordy, které do naší teorie tak nějak nezapadají. Mohou to být 1/ náhodně zvolené akordy 2/ akordy vypůjčené z jiné tóniny, zejména pak dominanty.

Existují pouze tři typy akordů. Durové, mollové a dominantní. Všimněte si, že dominantní akordy, které jsou vlastně taky durové, dáváme do jiné skupiny než „obyčejné“ durové, neboť mají v hudbě svoje zvláštní a důležité postavení.

My si dnes povíme něco o vypůjčených dominantách z jiné tóniny. Odborně se jim říká mimotonální dominanty. V písničkách se vyskytují velice často a většinou si ani nevšimneme, že je tam nějaké vybočení do jiné tóniny. V minulých příspěvcích jsme si ukázali, jak pomocí pravítek najít dominantu k dané tónice. Bude možná dobré vrátit se zpět a ještě si to zopakovat. U mimotonálních dominant je celý problém v tom, že si kterýkoliv akord v písničce představíme jako dočasnou tóniku a před ni předřadíme její dominantu. Potom pokračujeme dál, jako by se nic nestalo. Jednoduché, že? Viz. Př. 1

Ve zpěvnících jsou většinou uváděny akordy ve zjednodušené verzi. Např. Červená řeka se hraje správně takto: Viz Př.2.

Není to nic jiného, zařazení mimotonálních dominant. Zde je třeba si všimnout, že F7 není v tomto případě tónika, ale dominanta k akordu Bb dur čili subdominantě. V tónině Bb dur je skutečně dominanta akord F7. Zkuste si to ověřit pomocí pravítek. Že je akord dominanta poznáte podle toho, že je označený jako „7“. A7, D7, E7 apod. Tónika ani subdominanta takové označení nemůže mít. (U mollových akordů však tohle neplatí.) Zní to možná zpočátku trochu složitě, ale v praxi je to velice jednoduché. Věřím, že za chvíli si budete tyto dominanty umět sami doplňovat na vhodných místech ve svých písničkách. Ale pozor všude se to nehodí a taky s tím šetřete!

A teď přijde to nejdůležitější! Tak jak měla v př.2 subdominanta svoji dominantu, tak může mít i dominanta svoji dominantu. U swingových písniček je to téměř pravidlem. A teď se nelekněte, i ta dominanta dominanty může mít svoji dominantu. A ta také svoji atd. až vznikne tzv. řetěz dominant. Pro zjednodušení je můžeme nazývat druhou dominantou, třetí dominantou atd. Nejlepší bude ukázat to na nějakém příkladě. Refrén známé písničky Ivana Mládka Jez. Př. 3

Někomu možná pomůže naučit se řetězec dominant bez hledání podle pravítek. K tomu účelu může sloužit tzv. kvintový kruh Př.4 Ve své tónině si najdete dominantu a po směru hodinových ručiček potom druhou dominantu, třetí, čtvrtou… Hrajeme je však proti směru hodinových ručiček a skončíme tónikou, ze které jsme vyšli. Uvedu příklad v tónině D dur: H7-E7-A7-D, v tónině F dur: D7-G7-C7-F. V některých skladbách jsou dom. dvě, v jiných tři nebo čtyři. Někdy se daná dominanta nahrazuje mollovým akordem se stejným názvem. Např. E7 nahradíme Emi. Není na to žádná teorie, ale často to v písničkách bývá. V Dur: H7-Emi-A7-D.


To je asi tak všechno. Pokud tohle všechno pochopíte, stanou se z vás ostřílení hráči. Možná ještě uvedu nějaké doplňky z praxe nebo pohled z jiné strany, ale tohle jsou ty hlavní věci.

 

Děti úplňku: Terka Zajícová – Fool Moon Kid

Citujeme ze stránek www.detiuplnku.cz, které si rozhodně zaslouží podporu:

Tereza Zajícová je sestra autistické Dorotky z celovečerního dokumentu Děti úplňku, který vloni uvedla Česká televize. O leckdy nelehkém soužití a náročných situacích složila tehdy šestnáctiletá Tereza písničku. O dva roky později “Full Moon Kid” natáčí a hraje k tomu na ukulele. Chce tím upozornit na neuspokojivou situaci v péči o lidi a rodiny postižené poruchou autistického spektra (PAS). Tereza se v rámci dubna – měsíce autismu, zapojuje do kampaně spolku Naděje pro Děti úplňku, který usiluje o systémovou změnu fungování sociálních služeb v Česku.

Jak na uke akordy 5 – Mollové tóniny

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

Mollové tóniny  – hlavní a vedlejší akordy

Navazuji na svůj příspěvek pro úplné začátečníky. Zatím jsme se naučili jak se orientovat v durových tóninách a nyní se naučíme jak se orientovat v tóninách mollových. Nebojte se víc už jich nebude, jen durové a mollové. Pokud jste pochopili jak se podle pravítek, které jste si namalovali, postupovat v durových tóninách, tak pro vás bude úplná brnkačka, naučit se to i v tóninách mollových. Základní akordy jsou zase stejně daleko od sebe, vedlejší jsou trošku posunuté, ale hlavní rozdíl je v tom, že hlavní akordy jsou moll a vedlejší dur. Výjimkou je dominanta, která je vždy a všude durová. Dominantám se budu věnovat v příštím díle.

Zase je potřeba si na proužek papíru nakreslit níže uvedená pravítka. Stačí jen ta spodní. Horní můžete použít z dřívějších návodů. Takovou základní mollovou tóninou je A moll, proto šipka ukazuje na A. Zase posouváním šipky si najdete tóninu, která vám nelépe vyhovuje. Tentokrát nebudu uvádět kadence, ale můžete si základní akordy procvičit (případně transponovat) na těchto písničkách. Slavíci z Madridu a na Ryvolově písničce Ze všech chlapů nejšťastnější chlap. Vedlejší akordy najdete zase v písni Ďáblovo stádo (Nebeští jezdci) a ve Wabiho Hudsonských šífech.

Poznámka na závěr: Písničky v mollových tóninách často používají i vypůjčené akordy z tónin durových. Často kombinují moll i dur a to v tzv. paralelních tóninách. Uvedu příklad některých paralelních tónin: Amoll/Cdur; Dmoll/Fdur; Emoll/Gdur. Určitě si dokážete nastavit pravítka pro transpozici a najít další kombinace, které potřebujete.
Také jsou často písničky napsané tak, že sloka je v moll a refrén v dur. Bývá to často přechod do paralelní tóniny (př. Amoll do C dur), nebo do stejnojmenné tóniny (př. Amoll do A dur). Možná je to už pro někoho složitější. V této lekci je hlavní naučit se ty tři základní mollové akordy ve svých oblíbených tóninách. Tóniku-moll, subdominantu-moll, a dominantu-dur. K tomu ostatnímu se můžete vrátit až později, až budete pociťovat potřebu se to naučit.

Jak na uke akordy 4 – Kadence

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

KADENCE lidově „kolečka“, angl. Turnaround

Nyní již můžeme pomocí posouvání pravítek hrát kadence v každé tónině. Co jsou to kadence. Je to nějaký ustálený postup akordů, který se opakuje v mnoha písničkách. Uvádím takové dvě nejběžnější a třetí potom pro ověření, že jste celou tuhle problematiku pochopili.

Pozn: Mollové akordy se značí příponou „mi“ nebo někdy jen „m“. Ami nebo Am. Ještě jednou připomínám, že se u dominantních akordů většinou používá dom. septakord. Zase z toho nedělejte vědu. Jako dominanta vám vychází třeba D, tak ji jednoduše změníte na D7 a příslušný hmat si najdete v tabulkách akordů. Všechno je nejlepší vyzkoušet si na nějakých písničkách. Ve známé písni Dajána se např. opakuje kadence 2 stále dokola.

Věřím, že některým začátečníkům tyhle jednoduchá pravidla pomohou do začátku a jejich učení a nebudou a akordech tolik tápat.

Jak na uke akordy 3 – Vedlejší akordy

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

Vedlejší akordy

Navazuji na svůj příspěvek pro úplné začátečníky. Minule jsem vysvětlil co jsou to tři základní akordy v každé tónině a věřím, že to nebylo těžké pochopit a stejně tak nebude těžké pochopit vedlejší akordy. Tyto jsou na rozdíl od těch hlavních mollové. Jsou to akord na II. III. a VI. stupni. Pokud si doplníte tabulku z minulého příspěvku podle přiloženého obrázku, získáte tak přehled o vedlejších akordech ve všech tóninách.

Jak na uke akordy 2 – Hlavní akordy

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

Hlavní akordy

Navázal bych na svůj článek, který se zabýval transpozicí. Opět je určen pro úplné začátečníky, kteří se chtějí vyznat v té spoustě akordů a udělat si v tom pořádek. Zase to není nic světoborného, pokud začneme od toho základního, tak zjistíme, že je to vlastně docela jednoduché.

Ještě zopakuji co je to tónina. Lidově říkáme, že to hrajeme v C, nebo v céčku, nebo v C dur a to znamená, že to hrajeme v tónině C dur. Chceme-li to zahrát výše, nebo níže, aby se nám to lépe zpívalo, pohodlněji hrálo, nebo se potřebujeme přizpůsobit ostatním hráčům, můžeme použít další tóniny, které jsou D dur, E dur, F dur, G dur, A dur a H dur (někdy též označovaný jako B dur). Existují i tóniny Cis dur, Dis dur, Es dur a další, ale v těch na ukulele asi nebudeme nikdy hrát, tak si jimi nebudeme zatím komplikovat život.

Každá tónina má tři základní akordy. Tomu hlavnímu říkáme TÓNIKA. Tím většinou začínáme a končíme skladbu a taky nám určuje jak se tónina jmenuje. Dalšímu říkáme DOMINANTA. Je to takový protiklad k tónice a některé lidové písničky si klidně postačí s těmito dvěma akordy. Třetím akordem je SUBDOMINANTA, což znamená spodní dominanta. Jak zjistíte z tabulky je stejně vzdálená od tóniky jako dominanta, ale v opačném směru. Proto jí říkáme spodní dominanta. Na tyto tři akordy zahrajete většinu písniček k táboráku, lidových, rockových, folkových a jim podobných. No a to je z teorie vše, co potřebujete zatím vědět.

V praxi stačí použít tuto pomůcku. Pokud jste si už udělali proužky pro transpozici, tak máte půl práce hotové. Stačí si udělat další proužek, kde si podle obrázku nakreslíte tóniku, dominantu a subdominantu. (Pozn: subdominanta je uvedená na proužku 2x, ale to je jen z důvodu, aby nebylo nutné dělat horní proužek příliš dlouhý) Práce je jednoduchá. Šipku na tónice si nastavíte na akord, který určuje tóninu. Chcete-li hrát např. v D, nastavíte si ji na D, a hned se vám ukáže, kde je dominanta a subdominanta. Stejně tak postupujete u ostatních tónin.

Jakmile si s tabulkou porozumíte, naučte se v základních tóninách (C, D, E, F, G a A dur) tyto tři akordy nazpaměť. Tohle zná každý kytarista, ukulelista a vlastně každý hudebník. Ale nespěchejte. Postupně přidávejte jednu tóninu po druhé a další až teprve bezpečně zvládnete ty předchozí. Zjistíte, že každý akord má jednak svůj název, ale také funkci pro určitou tóninu. Např. akord G je v tónině C dur dominantou, ale v tónině G dur je tónikou a podobně. Také ještě upozorňuji, že dominanta se často hraje jako sedmička, ale pro začátek to se sedmičkou hrát nemusíte. Nic se nestane. Zase uvedu příklad: Dominanta v D dur je A nebo A7.

Příště si povíme něco o vedlejších akordech a později i o mollových tóninách. Zase to nebude nic složitého a bude k tomu pomůcka.

Na závěr uvádím odkaz na písničku Zuzana, která používá tyto tři akordy a dá se tam i transponovat, takže si můžete ověřit, že tahle tabulka funguje.
http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/taborova-klasika/zuzana

Jak na uke akordy 1 – Transpozice

Autorem tohoto příspěvku je Jiří Cvrkal, děkujeme !

Všechny díly seriálu: 1-  Transpozice2 – Hlavní akordy3 -Vedlejší akordy4 – Kadence5 – Mollové tóniny6 – Mimotonální dominanty

Transpozice

Pro hodně začátečníků je transpozice těžký oříšek. Proto bych zde rád vysvětlil jednoduchý způsob podle kterého bude hračkou transponovat do jakékoliv tóniny. Lidově řečeno hrát to výš, nebo níž.

Proč se transponuje:

  1. Aby to šlo vyzpívat
  2. Aby to šlo zahrát pohodlněji
  3. Protože to prostě někdo začal hrát v jiné tónině. Tóninou se rozumí, že se to hraje např. v Cdur, v Edur, Ddur a pod.

K tomu účelu si vyrobíme jednoduchou pomůcku. Vezmeme si dva proužky papíru a na každý z nich si nakreslíme stupnici i s půltóny. Raději dvě oktávy, aby se nám potom lépe pracovalo. (Jen tak pro zajímavost: Každý půltón je jedno políčko nástroje) Pro začátek bych doporučoval každý proužek v jiné barvě. Např. červenou a modrou. Modrá bude původní tónina ve které máte napsané akordy a červená bude nová tónina do které to chcete transponovat.


Na přiložené fotografii je příklad kdy potřebujeme akordy převést z C dur do G dur. Nastavíme si proti sobě C a G a v modrém je vždy původní akord a v červeném akord převedený. To znamená že např. místo F budete hrát C; místo G budete hrát D atd. Pokud bude původní akord označen jako Dmi nebo Emi tak budete samozřejmě hrát Ami a Hmi. Stejně tak s akordy označenými D7, Ddim, D6 budete hrát nový akord s tímto označením. Čili A7, Adim a A6.

Je snad jasné že pokud budete např. převádět z E do D, tak si nastavíte modré E proti červenému D.

Ještě jedno vysvětlení na závěr. Mezi tóny jsou tzv. půltóny, které jsou označeny příponou -is nebo označením # (což je zvýšení původního tónu o půltón) a -es nebo b (což je snížení původního tónu o půltón). Příklad C# a Db. To znamená, že např. tón Cis je tejný jako tón Des. Je to tím, že některé tóniny jsou tzv. křížkové a některé tzv. béčkové, ale to je už nad rámec této pomůcky, tak o tom nepřemýšlejte

 

Yousician – mini recenze aplikace pro výuku hry na ukulele a další nástroje

Yousician je finská applikace pro výuku hry na ukulele, kytaru, basovou kytaru nebo piano.

K dispozoci je verze pro Windows na PC nebo pro Android a iOS (telefony, tablety) . Donedávna byla i verze pro Linux, ta však bohžel už není podporována.  Pro použití je potřeba si zaregistrovat účet na stránkách aplikace, bez něj ji nejde používat. Základní nabídka zdarma funguje s omezením lekce na den okolo 15min. Aplikace nefunguje bez připojení k internetu. Jde používat s jedním účtem i na více zařízeních.

Pro výuku vám aplikace připraví denní lekci, která obvykle zahrnuje nejprve písničky nebo cvičení na zopakování z minula, pak nové cvičení a nakonec ještě nějaké písničky, mezitím občas nějaké výukové video.  Dále je možné  vybírat si písně ke cvičení z databáze, kde jsou označeny podle obtížnosti. Lekce pro ukulele se věnují jak akordům tak vybrnkávání melodie, jsou členěny do několika úrovní obtížnosti, postupně se odemykají vyšší úrovně poté co zvládnete předchozí.

Samotné cvičení či hraní funguje pro ukulele tak, že aplikace vám zobrazuje pohyblivou tabulaturu s čísly pražců které máte použít, navíc s barevným vyznačením doporučených prstů. Přitom poslouchá mikrofonem co hrajete a rozpoznává tóny či akordy, u některých cvičení pak přímo přehrávání pozastaví dokud nezahrajete správně, nebo u písniček sice nezastaví ale barvně označuje co jste trefili správně zelenou barvou a také ukazuje zda jste zahráli brzo, akorát nebo pozdě. Je možné si zpomalit rychlost, nebo ji může sám upravovat podle toho kolik děláte chyb. Je také možné vybrat si jen část skladby a tu cvičit dokola. Zobrazení je také možné přepnout na notový zápis místo tabulatury. (Pro představu jak to vypadá v praxi stačí zadat „yousician“ na youtube, je tam hromada videí).

Pokud si zaplatíte některou z premium variant, nebude vás aplikace omezovat v délce denní lekce kolem 15min. Pro premium si jde vybrat buď jen jeden nástroj nebo všechy, buď měsíční (dražší) nebo roční předplatné. Ale doporučil bych spíše nejprve si aplikaci pořádně ozkoušet v základní variantě zdarma, pro ukulele tam lekcí ani písní zase až ta velké množství není (ve srovnání s kytarou či piánem). Je také možné vyzkoušet premium na týden zdarma, ale pozor pokud ho včas neukončíte tak se vám po týdnu zahájí a strhne z karty roční varianta.

Rozpoznávání tónů má někdy problém poznat G strunu, pokud používáte hluboké G (low G). Podporováno je jen obvyklé GCEA ladění. Pokud máte uku  se snímačem (elektroakustické, elektrické..) tak je lepší ho připojit přímo místo použití mikrofonu, aplikace pak lépe rozpoznává a nechytá tolik to co hraje sama (jde to pustít víc nahlas).

Na stránkách aplikace je i diskuzní fóŕum pro řešení problémů, nevypadá to však, že by mu někdo z vývojářů aplikace věnoval pozornost.

Aplikace není špatná, ale doporučil bych ji spíš jen jako doplňek nebo zpestření, než jako náhradu výuky s živým učitelem.

George Formby (1904 – 1961)

Dnes si připomínáme 57. výročí úmrtí George Formbyho. Jeho nezapomenutý styl stále žije a je čím dál oblíbenější. Zájemci se o něm mohou dozvědět více na jednom z workshopů letošního festivalu v Úněticích.